„IQ dům“, „chytrý dům“, „IT dům“, „inteligentní dům“. Názvy jsou různé, ale v podstatě jde stále o jedno a to samé. A i když se výsledné instalace někdy od sebe dosti liší, používejme jediné označení pro všechny – „chytrá domácnost“. Ta v sobě zahrnuje vše, ať už jde o chytrý dům či byt, nebo jakoukoli instalaci, které se hezky po anglicku říká „Smart House“.
Chytrá domácnost může být jednoduchá, spočívající například jen v zapnutí topení či sauny na dálku nebo ovládání kotle a hlavic radiátorů, přes třeba chytré ovládání televizoru a dalších audio-video (A/V) komponent rozvedených po domě až po vrcholový stupeň představovaný naprostým „prodrátováním“ domu, takže se pak hlídá i teplota v okolí ledničky (nedovřené dveře), závlaha ve skleníku či zimní zahradě, upravuje teplota vody v bazénu a také – přes ovládání konkrétní zásuvky – programuje třeba upečení chleba k snídani.
Každý výrobce systému pro chytrou domácnost rozděluje jeho působnost na několik okruhů a jednotlivé výrobky se od sebe liší tím, kolik jich pokrývají a na co kladou důraz. Velice zdařilé jsou produkty např. firem ABB - systém Ego-n nebo FIBAR - systém Fibaro.
Možnosti vyspělého systému chytré domácnosti obvykle jsou:
Osvětlení se stmíváním, automatická regulaci teploty podle předem nastaveného programu, a to v každé místnosti samostatně (pokud to samozřejmě umožňuje topný systém) s několika způsoby ovládání. Například přes dotykový panel ve stěně, běžný dálkový ovladač např. od vašeho televizoru, přes chytrý telefon či tablet, program v počítači nebo webové rozhraní. Někdy je možné hlasové ovládání.
Regulace vytápění a (nebo) klimatizace, zavedení časového nebo časově omezeného spínání, chytrá regulace osvětlení, spínání osvětlení v závislosti na světelných podmínkách okolí (při soumraku, při nastavené teplotě…), blokování funkce vybraných spotřebičů při vysokém tarifu v elektrické síti a eliminace nechtěně zapnutých spotřebičů, což znamená například vypnutí světla při absenci pohybu.
Ochrana při špatném počasí (zatažení žaluzií při větru nebo bouřce), ochrana proti nečekaným událostem (poruchy v elektrické síti) a živelným pohromám (senzor zatopení, kouřový senzor). Klasický alarm je už součástí systému (nebo se dá většinou doplnit) stejně, jako přístup přes kód (vlastní klávesnice) nebo kartu. Zabezpečovací systém lze také propojit na bezpečnostní agenturu.
Informace o události (událostech) SMS zprávou, zjištění stavu systému či třeba teplot, případně provedení změny, což se dělá přes internet nebo z chytrého zařízení.
Na základě určené veličiny jako je čas, teplota, osvětlení, pohyb, síla větru atd. se automaticky provádějí předem nastavené operace. Na základě jednoho povelu nebo události (např. při setmění) je možné vykonat několik činností (zatáhnout žaluzie, rozsvítit světla, zapnout televizi atd.). Zavedení příchodové a odchodové funkce, kdy po zadání kódu (nebo přečtení karty) chytrá domácnost například sama nastaví elektrické spotřebiče podle rozpoznaného uživatele.